Místo toho ale možná teď:
- Cítíš těžkost každodenních rutin, povinností a činnosti, které tě nebaví, ale musíš je dělat (a v duchu se ptáš, kdy to vše skončí?)
- Se raději vyhýbáš tomu se podívat, kolik máš na svém bankovním účtě, aby tě to neuvádělo do smutku a skleslosti, že nemáš na velké vyskakování (a upřímně jsi i navztekaná, proč se bývalé kolegyni Janě tak daří, stále si někde cestuje a jí v luxusních restauracích, když ty stále jen makáš a nemáš z poloviny to, co ona).
- Jsi ve vztahu, ale cítíš se od partnera odpojená a jako byste byli spíš spolubydlící, než ti nejvíc nejbližší (duševně i emočně) lidé na planetě a to ti způsobuje pravidelný smutek a pocit bezvýchodnosti (rozcházet se nechceš, ale šťastná ve vztahu nejsi). Případně jsi sama a po vztahu moc toužíš.
- Podnikání ti přidělává vrásky na čele místo toho, aby tě povznášelo a přinášelo pocity svobody a rozletu (říkáš si, vždyť chceš jen předávat lidem, v čem vidíš smysl, co umíš a co ti jde, proč musí být tak těžké mít objednávky, stále něco nabízet a prodávat, to to nemůže být jednodušší?)
- Chceš být skvělá máma, ale zároveň chceš mít peníze na své radosti a seberealizovat se v tom, co tě nabíjí (bez pocitů viny, že své dítě zanedbáváš a nejsi dost dobrá máma)